Veroniko, jste ředitelkou neziskové části Bezobalu, která nyní nese jméno Zerowasters. Jak se vaše role za uplynulé roky a konkrétně od června 2022 proměnila? Jak vznikla organizace Zerowasters?
Dříve jsem vystupovala spíše za Bezobalu, bezobalové obchody. Ale tu naši osvětovou činnost jsme měli zamířenou na celý koncept zero waste a udržitelnost. Postupem času jsme zjistili, že všechny aktivity, které děláme, jsou těžko komunikovatelné pod jedním brandem a na jedněch sociálních sítích a webu. Osvětová i obchodní část cítily, že potřebují vlastní komunikační kanály a více pozornosti.
Aktuálně komunikuji osvětovou činnost, aktivity Zerowasters. Za Bezobalu, obchody, už nekomunikuji.
Jak byste svými slovy přiblížila, čemu se v Zerowasters věnujete?
Naším snem je vědomá společnost, která zná své i planetární limity a která nejde slepě cestou neomezeného konzumu, spotřeby a růstu. Proto vzděláváme jednotlivce, zaměstnance firem i žáky základních a středních škol v oblasti udržitelné spotřeby a zero waste koncept se pro nás stal praktickým pomocníkem, který nám v tom pomáhá.
Konec jednorázovým plastům a Týden bez odpadu
Máte vysledované, jak ovlivnilo období covidové pandemie míru tvorby odpadu?
Alžběta: Produkce jednorázového nádobí, jako jsou kelímky a krabičky, za covidu, kdy byly restaurace zavřené, byla o 80 % vyšší. Teď už je zákonem dané, že se jednorázové plasty nesmí používat, respektive se už nevyrábí nové. Bylo znát, že si lidé na jejich používání velmi rychle navykli. Báli se nedostatečné hygieny a nákazy. I bezobalové prodejny s tím bojovaly.
V září proběhl již šestý ročník mezinárodní události Týden bez odpadu. Jaký měla akce úspěch a co přinesl program?
Alžběta: Minulý ročník, kdy jsme se spojili s holkami z Czech Zero Waste, se moc povedl. Byl dosud nejúspěšnější. Zúčastnilo se 103 organizátorů a uskutečnilo se 127 akcí s více jak 8 000 účastníky.
Těšíme se na letošek, kdy chceme událost více zapromovat, udělat k ní nový a přehlednější web. Množství a podoba akcí záleží na organizátorech, hodně se účastní bezobalové obchody, ale zapojily se i obce se svými trhy, re-use centry apod. Je super, že se neúčastní jen typičtí zerowasteři, ale i další lidé.
Veronika: Unikátnost Týdne bez odpadu spočívá v tom, že jsme zastřešujícími organizátory celé akce, ale neorganizujeme jednotlivé regionální akce. Ty pořádají místní akční lidé nebo organizace a my jim poskytujeme podporu a celé akci pak především informační zázemí pro to, abychom podpořili pořadatele a sdíleli informace o jejich akcích…
A: Letos pro ně chceme uspořádat i konzultace, jelikož ne každý pořadatel je eventový manažer.
Nejbizarnější obaly
Také jste organizovali Anticenu za nejbizarnější obal roku. Přiblížila byste, jak toto ocenění vzniklo? Jak hodnotíte první ročník?
V: Myšlenka na ocenění nejhorších obalů, se kterými se setkáváme, dlouho bobtnala v našich hlavách. Když už měl projekt jasnější strukturu, podali jsme žádost o grant a při realizaci jsme spolu s odbornou porotou vymysleli pro anticenu několik kategorií: nadměrné, nerecyklovatelné, klamavé a nesmyslné obaly. Prostřednictvím soutěže jsme chtěli tlačit i na výrobce, aby vyráběli a balili zboží do jednodruhových obalů, které se dají recyklovat. U klamavých obalů jsme upozornili na greenwashing. Nadměrnost a nesmyslnost je vidět více na první pohled, jde třeba o balené ovoce nebo z poloviny prázdné balení doplňků stravy apod. Lidé nominovali na 152 obalů a do hlasování se zapojilo 880 lidí.
V dalším ročníku, do kterého už jsou spuštěné nominace, chceme ještě více šířit povědomí o této problematice a více komunikovat s výrobci.
Vnímáte na druhou stranu, že se využívání plastů a dalších zbytečných a neekologických obalových materiálů v poslední době zlepšuje (třeba i díky zákazu výroby jednorázových plastů)?
V: Těší nás, že jsme se zákazu výroby jednorázových plastů konečně dočkali. Na druhou stranu nebylo vydáno žádné doporučení, jaké jiné materiály používat místo nich. Třeba bioplasty jsou tématem, které se v souvislosti se zákazem dostalo na povrch. Ty nejsou ideálním řešením, protože nejdou recyklovat. Ale moc lidí, kteří teď budou hledat alternativy, to neví. Takže odpad vlastně i narůstá – plasty lidé aspoň hodí do pro ně určené popelnice, ale bioplasty skončí ve směsi nebo mylně v kontejneru na plast a nakonec na skládce. Nejlepší je si nosit vlastní obaly.
Zero waste do rodin a škol
Dále pořádáte např. workshopy či veřejné debaty. Na které připravované akce byste čtenáře pozvali?
V: Od dubna plánujeme koučování pražských rodin. Vycházíme z příkladu dobré praxe rodin ve třech švýcarských regionech, který organizovala nezisková organizace Zero Waste Švýcarsko. Rodiny díky jejich dlouhodobé podpoře dokázaly snížit produkci odpadu v domácnostech až o 50 %. My se o něco podobného chceme pokusit v rámci našeho tříměsíčního kurzu. Nezaměříme se čistě jen na odpad, ale budeme je edukovat v oblasti cirkulární ekonomiky, nakupování potravin, kosmetiky a textilu, jak vyrábět nebo znovupoužívat věci apod. Podobně zaměřený byl i náš online kurz Zero waste krok za krokem.
Plánujeme i online kurzy, kterých bude v průběhu roku několik. V září nás čeká Týden bez odpadu a po celý rok probíhá Anticena.
A: Zároveň po celý rok poskytujeme programy na školách, převážně v Praze, ale i po celé ČR.
Myslíte, že by se o zero waste mělo mluvit na školách ještě více, zařadit tohle téma do výuky?
A: Určitě. Myslím, že jde o věc, se kterou se děti setkávají a můžou ji nějakým způsobem ovlivnit. Vidí, kolik se vyhodí svačiny nebo jídla v jídelně, kolik spotřebují papíru apod. My máme čtyřhodinový program, který tematicky přizpůsobujeme jednotlivým ročníkům. Dále záleží už na učitelích, jak se o tom budou bavit, jestli ve třídě udělají nějaké změny.
Bezobalová velmoc
Jaké jsou v Praze a v ČR celkově podmínky pro minimalizování odpadu?
V: Když se podíváme na re-use centra a re-use pointy, Praha zaostává. Ale je to i záležitost politická.
A: Česká republika nabízí hodně možností. Teď jde o to lidi namotivovat k tomu, aby taková místa využívali. Máme i hodně bezobalových obchodů – jsme bezobalová velmoc, i přesto, že po covidu některé kvůli finančním problémům zavřely. Na bezobalové prodejny apod. doporučuji kouknout na online mapě Reduca.
A určitě se do podniků čím dál víc zavádějí REkelímky nebo REkrabičky.
V: A také mi přijde, že hodně swapujeme. A to nejen v Praze.
Jaké máte cíle a sny, ať už se Zerowasters, tak vy osobně?
V: Se Zerowasters bychom si přáli, aby naše společnost fungovala daleko odpovědněji, aby lidé přesedlali z konzumu spíše na nekonzum, na vědomější způsob života, kdy budou více přemýšlet nad tím, co a jak si kupují, jestli to vůbec potřebují. V rámci naší činnosti se snažíme lidem v tomhle otevírat oči.
Doporučujeme sledovat web a sociální sítě Zerowasters, kde najdete spoustu zajímavého a přínosného obsahu z oblasti zero waste, ať už články, záznamy z akcí či pozvánky na ty plánované.