Ceny stanovili odborníci ze dvou univerzit, Norimberského technologického institutu a Univerzity v Greifswaldu. Náklady odrážely dopad výrobků na klima, půdu, spotřebu vody a zdraví. Například vídeňské párky zdražily z 3,19 na 6,01 eura a ovocné jogurty z 1,19 eura vyskočily na 1,56 eura. Třeba veganské řízky se také dočkaly zdražení, ale to bylo menší, jen o pět procent. Pro srovnání, cena ementálu se zvýšila o 94 procent.
„Chceme vytvořit povědomí o skrytých ekologických nákladech na potraviny,“ řekl německým médiím Stefan Görges, provozní ředitel Penny. „Potřebujeme dát najevo nepříjemnou zprávu, že ceny našich potravin, které se navyšují v dodavatelském řetězci, v žádném případě neodrážejí environmentální vedlejší náklady.„
Vliv živočišné výroby na životní prostředí
Nelze popřít, že výroba masa a sýrů má katastrofální dopad na životní prostředí. Kromě toho, že je zodpovědný za nejméně 14,5 % celosvětových emisí skleníkových plynů, je „živočišná“ výroba také příčinou odlesňování, ztráty biologické rozmanitosti a znečištění vody.
Odborníci ze dvou německých univerzit zjistili, že sýr Maasdam má „skryté náklady“ ve výši 85 centů za emise oxidu uhličitého (CO2) a metanu. K tomu přidali 76 centů za poškození půdy a 63 centů za pesticidy. Dalších 10 centů připočetli za znečištění podzemních vod v důsledku používání hnojiv.
Metan je silný skleníkový plyn, který během prvních 20 let v atmosféře otepluje 80krát více než CO2. Má také mnohem kratší poločas rozpadu, což znamená, že jeho snížení má potenciál rychle zpomalit globální oteplování, což nám dává více času na řešení emisí uhlíku. Intenzivní zemědělské postupy také způsobují značné škody na půdě, zatímco pesticidy poškozují zdraví zemědělců i prostředí, ve kterém jsou používány.
Měly by supermarkety převzít odpovědnost za klima?
Přiznání a zohlednění klimatických nákladů na potraviny je ze strany supermarketu mimořádně vzácný krok. Zdá se však, že v Německu je k tomu stále větší tendence.
Začátkem tohoto roku bylo oznámeno, že diskontní řetězec Lidl sníží množství masa prodávaného ve svých supermarketech v zemi. Bylo to v souladu s celospolečenskou snahou o udržitelnost, která zahrnovala také zvýšení počtu rostlinných produktů dostupných v obchodech.
„Potřebujeme uvědomělejší stravu na celém světě, abychom se uživili v rámci možností naší planety,“ nechal se tehdy slyšet Christoph Graf, hlavní nákupčí společnosti Lidl, který dále uvedl, že ke snížení prodeje masa v Lidlu „neexistuje alternativa„, protože „neexistuje žádná druhá planeta„.
Ne ve všech zemích však došlo k podobným krokům. Minulý měsíc bylo oznámeno, že všechny velké britské řetězce supermarketů upřednostňují prodej masa a mléčných výrobků před planetou. Studie, s níž přišla skupina pro ekologickou kampaň Feedback, zjistila, že obchody jako Tesco a Sainsbury’s podporují výrobky poškozující klima a zároveň propagují „drobné ekologické iniciativy„. Zpráva to přirovnává k „greenwashingu„, tedy prodeji něčeho, co poškozuje životní prostředí, jako ekologického.