Karina Marlen Barrón Perales, kongresmanka za Nuevo León, předložila mexickému kongresu návrh zákona, který zavádí nový trestný čin „ekocida“.
Trestný čin EKOCIDA
Většina zemí už považuje poškozování životního prostředí za trestný čin. Ekocida by však přenesla nejzávažnější případy na činný trestní čin s doprovodnými tresty.
Nový mexický návrh zákona chce trestat „protiprávní nebo bezohledné jednání, které způsobuje značné a dlouhodobé poškození životního prostředí„. Pokud bude schválen, osoba odsouzená za ekocidu může dostat až 15 let vězení a pokutu až 1 500 pesos denně. Tedy téměř dva tisíce korun.
Mexický návrh zákona používá definici ekocidy, kterou v roce 2021 vypracovala mezinárodní skupina právních expertů. Tato definice byla určena především k přijetí mezinárodním trestním soudem prostřednictvím změny Římského statutu, což je klíčový cíl nadace Stop ekocidě, ale nyní se používá i pro legislativu na národní úrovni.
Trestný čin ekocidy zavedlo pouze několik států na světě, včetně Vietnamu, Ukrajiny a Ruska. Ukrajinský státní zástupce již vyšetřuje možný případ ekocidy proti Rusku za protržení přehrady Nová Kachovka.
Mexiko není první
Francie se stala první zemí EU, která v roce 2021 zavedla ekocidu do zákona, ačkoli jeho znění není tak silné, jak doufali účastníci kampaně. V současné době probíhá u soudu testovací případ týkající se karcinogenních chemických látek.
Podobné návrhy zákonů existují i v jiných zemích, například v Nizozemsku. Belgie je blízko dokončení vlastní verze zákona. Katalánský parlament vede úsilí o kriminalizaci ekocidy v širším španělském trestním zákoníku.
Ve Skotsku usiluje Monica Lennonová, labouristická poslankyně, o předložení zákona o ekocidě. Na podzim plánuje zahájit v této věci veřejnou konzultaci.
V Brazílii, kde je odlesňování amazonských pralesů opakovaným problémem, předložila politická strana PSOL v červnu kongresu návrh zákona o ekocidě. Jednalo se o první návrh zákona tohoto druhu v Latinské Americe, který formálně vstoupil do národního zákonodárného sboru. Rostoucí zájem projevují i další země regionu, například Argentina a Chile.
Rodrigo Lledó, ředitel organizace Stop ekocidě v Americe a člen panelu, který se podílel na vypracování definice ekocidy, zdůraznil, že tyto návrhy zákonů stále vyžadují schválení parlamentem a často postrádají podporu vládnoucí strany. Zdůraznil však, že je důležité, aby lidé o této problematice diskutovali a aby vznikaly nové návrhy zákonů.
Během letošního islandského parlamentního šetření o uznání ekocidy premiérka Katrín Jakobsdóttir poznamenala, že její vláda pozorně sleduje mezinárodní snahy o vytvoření právního rámce pro ekocidu. Připustila, že implementace bude složitá, ale věří, že se nakonec stane významným tématem v oblasti lidských práv.
V lednu přijalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy rezoluci, která naléhavě vyzývá členské státy, aby aktualizovaly své zákony a zahrnuly ekocidu mezi trestné činy.