Předložený návrh zahrnuje zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky. To je krok, který má nejen uzavřít cirkulární smyčku nápojových obalů, ale také podstatně snížit množství odpadu končícího v přírodě. Také zajistit více materiálu k recyklaci a výrazně zvýšit míru vytříděných plechovek.
Odpadové lobby
Návrh novely zákona se setkal s množstvím připomínek, hlavní otázkou však v tuto chvíli není, zda zálohový systém zavádět, ale jakým způsobem ho implementovat, aby byl co nejúčinnější a zároveň ekonomicky přijatelný pro všechny zúčastněné strany. Zejména odpadová lobby, která dnes profituje z aktuální podoby nakládání s nápojovými obaly, tuto skutečnost stále nechápe, proti návrhu se hlasitě ozvala a zálohování zcela odmítá. Tvrdí, že stávající systém je dostatečný, zálohovat je zbytečné a nový systém nikdo nechce. Opak je ale pravdou.
„Současný systém odděleného sběru do barevných kontejnerů, který je založen na dobrovolnosti, nefunguje efektivně. Daří se materiálově recyklovat jen 49 % PET lahví a 26 % hliníkových plechovek uvedených na trh. Jen zlomek materiálů se však vrací zpět jako nápojový obal. Většina nápojových obalů je tak v současném systému vyplýtvána uložením na skládky nebo recyklací na méně hodnotné výrobky,“ říká Senior konzultant Institutu Cirkulární Ekonomiky, Petr Novotný.
Zálohování podporují ¾ Čechů, MŽP, výrobci i ekologické organizace
Pomocí zálohování jsme schopni vybrat a recyklovat zpět do nápojových obalů více než 90 % PET lahví a plechovek udaných na trh. „Díky zálohování zmizí PET lahve a plechovky z přírody, ze směsného odpadu a ze skládek. Zálohování podporuje nejen veřejnost (podle lednového průzkumu IPSOS si cirkulární nakládání s PET lahvemi a plechovkami v zálohovém systému přeje 76 % lidí*) a neziskové organizace orientované na životní prostředí, ale také Ministerstvo životního prostředí, o čemž svědčí předložený návrh novely zákona o obalech, a výrobci, kteří chtějí převzít větší zodpovědnost za vlastní produkované obaly a splnit recyklační cíle EU,“ doplňuje Lutfia Volfová, mluvčí Zálohujme.cz.
Zálohový systém potřebujeme
- Z evropské legislativy vyplývá, že v roce 2029 musíme v ČR vytřídit 90 % nápojových obalů. Takových výsledků žádná země bez zálohového systému nedosahuje
- Bez zálohování PETky a plechovky z přírody nezmizí
- Vytřídí se asi 73 % PET lahví*, recykluje se jich jen 49 % a jen zlomek z nich jde zpět do výroby nových PET lahví
- Materiál se nekontrolovaně přeprodává a vozí po Evropě tam a zpátky a je téměř nedohledatelné, co se s ním ve finále stane, oproti tomu zálohový systém je plně transparentní
- Převážná většina PET lahví, které se v ČR recyklují, jsou zpracovány formou tzv. downcyclingu. Vyrobí se z nich silon nebo směsné plasty a tím recyklační cyklus končí
- Celý systém recyklace plastů stojí na obchodu s PET lahvemi a zcela tak chybí motivace recyklovat i jiné druhy plastů
- Sběr PET lahví do kontejnerů už dosáhl svého vrcholu – více žlutých popelnic neznamená větší návratnost PETek. Kdo chce třídit, tak už to dělá, ostatní potřebují novou formu motivace – finanční v podobě zálohy
- Recykluje se jen asi 26 % plechovek, přitom hliník lze recyklovat pořád dokola bez ztráty kvality materiálu. Díky zálohovému systému lze během krátké doby sběr plechovek násobně zvýšit a dostat se až k 90% návratnosti materiálu, jehož recyklací ušetříme více než 90 % energie a vody
Inspirace ze Slovenska
Slovensko zálohuje od 1. ledna 2022 a ukazuje se, že nový systém skvěle funguje. Návratnost zálohovaných obalů byla loni přes 90 %. Zároveň se zálohování již projevilo v množství odhozených PETek a plechovek. V roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu z veřejných prostranství plechovky 21 % a PET lahve 18 %. Na podzim roku 2022, po ¾ roce fungování zálohového systému, se jednalo už jen o 4 % plechovek a 5 % PET lahví.
Obce o příjmy nepřijdou
Velkou podpásovkou odpadové lobby je strašení obcí, že zavedením zálohového systému přijdou o příjmy z PET lahví a zdraží se jim tak celkový svoz odpadu.
„Když pomineme skutečnost, že PETky tvoří přibližně čtvrtinu obsahu žlutých popelnic a jejich vyjmutím ze systému se uvolní v kontejnerech místo a sníží počet celkových svozů, za které obce platí svozovým a odpadovým firmám, tak návrh MŽP počítá také s přímými kompenzacemi z výnosů zálohového systému,“ uvádí Lutfia Volfová.
Ostatně, dopad zálohového systému si může každá obec spočítat pomocí kalkulačky MŽP.
Cirkularita je víc než recyklace
Nakonec je nutné si stále připomínat, že zálohový systém je jedním z hlavních pilířů cirkularity u nápojových obalů. Díky zálohám lze totiž skutečně uzavřít cirkulární smyčku materiálu v Česku. A zajistit opakovanou recyklaci – z lahve do lahve a z plechovky do plechovky na lokální úrovni.
Ministerstvo by se s připomínkami mělo vypořádat do poloviny března. Diskuze o finální podobě zákona tak bude pokračovat s cílem najít optimální řešení, které uspokojí jak ochranu životního prostředí, tak ekonomické a praktické aspekty zálohového systému.