Pamatujete si, jak jste si slibovali, že se budete vyhýbat sacharidům, abyste se vešli do těsných džín? Možná vás tento úspěch potěšil týdenní dávkou endorfinů. Ale dokázali byste se vzdát chleba navždy, abyste si udrželi dosažené výsledky? A co víc, bylo by to vůbec správné?
„Diet culture“ je toxická. Slibuje úspěchy, které obhajují nerealistické standardy krásy a upřednostňují štíhlost před zdravím. Tříletá studie s dospívajícími dívkami zjistila, že u účastnic, které držely přísné diety, byla 18krát vyšší pravděpodobnost vzniku poruchy příjmu potravy.
Příšerné ideály krásy z roku 2000
Ohlédnutí za rokem 2000 je divoké. Tohle období se vyznačovalo zostuzením postavy, fatfobií, kulturou diet a toxickými ideály krásy, které se promítaly do ženských celebrit a pak se přenášely na mladé lidi.
Dokonalým příkladem je seriál Ošklivka Betty. Celý děj seriálu se soustředil na neforemnou tlustou dívku, která se nějakým způsobem dostala do slavného světa vydavatelství a časopisů. Ale Betty, potažmo její představitelka America Ferrera, nebyla ani tlustá, ani ošklivá.
I když je Deník Bridget Jonesové bezpochyby zábavný film, z velké části se zabývá Bridgetinou váhou. Film je plný vtipů, které naznačují, že má nadváhu – přestože se její váha měla pohybovat mezi 57-59 kilogramy.
A například ve scéně z filmu Ďábel nosí Pradu Miranda Priestlyová (Meryl Streep) přiznává, že riskovala, když najala „chytrou, tlustou holku„, čímž naráží na Andy Sachsovou (Anne Hathaway). Ve skutečnosti se o Andy v celém filmu mluví jako o někom s proporcemi velryby, i když má naprosto normální postavu. Je však třeba poznamenat, že film je spíše rýpnutím do toxicity přítomné ve světě módy, ale i tak se diváci mohli cítit špatně, že jejich těla normální velikosti jsou tímto způsobem zesměšňována.
Historie dietní kultury
Historie diet sahá až do starověku, kdy některé kultury praktikovaly omezující stravování jako součást náboženských rituálů nebo zdravotních praktik. První systematické diety zaměřené na kontrolu hmotnosti a formování postavy se však začaly objevovat až v 19. a 20. století. Například dietní trendy spojené s viktoriánskou érou nebo vzestup fitness hnutí ve 20. století.
Dnes je historie diet pestřejší než kdykoli předtím a různé přístupy ke stravování, od paleo diety po vegetariánství, odrážejí nejen zdravotní hlediska, ale také etické a ekologické zájmy. Ale zřejmě jsme se ještě nepoučili. Na TikToku se nyní řeší například takzvané „Almond Moms„. Výraz proslavila matka modelek Gigi a Belly Hadid, která od dětství velmi přísně hlídala jídelníček svých dcer a hladové Gigi dovolila vzít si ke svačině půlku jedné mandle a dlouho ji žvýkat.
Celebrity a Ozempic
Tento lék je schválen pro léčbu diabetu 2. typu a jeho významným vedlejším účinkem je úbytek hmotnosti. Účinná látka přípravku Ozempic, semaglutid, je rovněž schválena pro léčbu obezity.
Například herečka Amy Schumer uvedla, že kdysi brala Ozempic na hubnutí, ale bylo jí po něm špatně. Elon Musk uvedl, že mu semaglutid pomohl dostat se do kondice a vyrýsovat postavu. A například Khloe Kardashian na obvinění, že užívá léky na hubnutí, reagovala tím, že jen už léta cvičí. Fanoušci jí ale nevěří a myslí si, že ona i její sestra Kim Kardashian berou Ozempic kvůli drastickému hubnutí. Tento virální trend hubnutí dokonce způsobil všeobecný nedostatek těchto léků.
Dostaneme se ještě někdy ze zajetých kolejí dietní kultury?
Diety by měly být bez stresu, založené na vědeckých faktech a měly by pomáhat budovat váš vztah k jídlu a k sobě samému. Zdravé stravování je životní styl, ne rychlé řešení, a začíná změnou myšlení směrem k rovnováze a střídmosti.
A když se snažíte o dlouhodobou změnu, menší úpravy budou pravděpodobně účinnější než dramatické změny. Začněte tím, že omezíte stravování mimo domov, upřednostníte domácí jídla a vyhnete se smaženým nebo vysoce rafinovaným potravinám.