Bylinkářství bylo tradicí našich babiček, prababiček. Po této éře vnímám jakousi pauzu a nyní, je zase na vzestupu. Co si o tom myslíte?
Určitě ano, je to tak. Například období komunismu je toho zářným příkladem. To byla jedna velká nucená pauza a za její porušení hrozily obrovské sankce. Kniha Žítkovské Bohyně tuto tématiku hodně osvětluje. Doporučuji si ji přečíst.
Myslíte si, že bylinkářem se člověk rodí nebo se jím stává?
Hezká otázka. Podle mě je tento um zakořeněný v každém z nás. Máme to v genofondu. Jen lidé, kteří žili v éře našich prarodičů i generace před nimi, byli ve větším souznění s přírodou a to napojení bylo mnohem větší. My jsme se od tohoto způsobu života na delší dobu odklonili, ale mám pocit, že nyní se k tomu zase zdárně vracíme. Velkým příkladem za všechny jsou děti. Malé děti jsou v dokonalém souladu s přírodou. Nepřijde jim divné lehnout si do trávy, pozorovat listy na stromech, nebo ochutnat sedmikrásku. Nemají předsudky a nehodnotí. Jsou tady a teď, s tou největší možnou láskou ke všemu živému, což příroda je.
Farmacie nebo bylinky?
Na to neexistuje jednotná odpověď. Každý člověk je na jiné úrovni myšlení a každému vyhovuje něco jiného. Někdo věří kouzlu bylin a jiný dá přednost lékům, jiný zase rád kombinuje konvenční metodou s alternativnou. A vše je naprosto v pořádku. Ano, farmacie je obrovský peněžní kolotoč, ale pokud někomu pomáhá, tak proč ne. Naše mentální nastavení souvisí jak s výchovou, tak i nastavením a úrovní myšlení. Nicméně je důležité si uvědomit, že naše těla mají samoléčicí schopnosti a pokud to dovolíme, zklidníme mysl a opustíme strach, tělo dokáže zázraky.
Jak se můžeme my lidé naučit bylinky zase více poznávat?
Vlastně na tom není nic těžkého. Stačí naučit se přírodní cykly – jaro, léto, podzim, zima, den a noc… Naladit se na přirozený koloběh, který nás neustále obklopuje a nelze ho obejít. Vnímat, co roste v jakém ročním období, jak se mění naše tělesné rozpoložení a nastavení během roku. Na jaře je tělo po zimě vyprahlé a potřebuje nabrat síly. K tomu je skvělá kopřiva, medvědí česnek nebo pampeliška. Naše tělo se automaticky pročistí, nastartují se játra a samočistící proces nastává. Takže jen pozorovat svět okolo sebe a vnímat ho všemi smysly.
A jak jste se Petro k bylinkám dostala vy?
Rodinné předpoklady k tomu nemám, takže možná vyšší moc 🙂 Nicméně velký milník pro mě bylo narození mého syna, který byl hodně nemocný a klasická medicína nefungovala. Začala jsem hledat alternativy a bylinky byly jednou z nich. V té době nebyly žádné informace na internetu, musela jsem opravdu procházet knihy, sbírat zkušenosti a postupně veškeré informace doslova nasávat. Poté následovaly různé semináře, přednášky a workshopy. Vnímala jsem to jako svou přirozenou cestu, která se stala zásadním směrem v mém životě.
Máte nějaké oblíbené bylinky?
Třezalku! To je láska! Používám ji na čaje, tinktury, ale i olej na masáže, který dokáže vyživit nejen tělo, ale i psychiku. Tahle bylinka je opředená kouzlem. Měla by chránit dům před negativními vlivy a de facto to samé dělá i v těle. Je neuvěřitelně hojivá a laskavá. Bylinka, která dává blaho 🙂 Ale i třeba klasické kopřivy, popenec, podběl – do salátů, polévek nebo spařit na čaj, cokoliv.
Petru najdete na facebooku, kde velmi často předává rady, tipy a triky v bilinkářské oblasti. Nebojte se jí kontaktovat, objednat se na masáž nebo ochutnat nějakou léčivou tinkturu.
