Znečištění mikroplasty bylo poprvé zjištěno v lidské krvi. Vědci našli tyto drobné částice téměř u 80 % testovaných lidí. Tento objev ukazuje, že částice mohou cestovat po těle a mohou se usazovat v orgánech. Dopad na zdraví zatím není znám. Vědci jsou však znepokojeni, protože mikroplasty způsobují poškození lidských buněk v laboratoři. Jak je již známo, že částice znečištěného ovzduší se dostávají do těla a způsobují miliony předčasných úmrtí ročně.
U 17 z 22 případů nalezen PET, polystyren a polyethylen
Do životního prostředí se vypouští obrovské množství plastového odpadu a mikroplasty nyní znečišťují celou planetu, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány. Již dříve bylo známo, že lidé tyto drobné částice konzumují prostřednictvím potravy a vody a také je vdechují, a byly nalezeny i ve stolici dětí a dospělých.
Vědci analyzovali vzorky krve 22 anonymních dárců, všech zdravých dospělých osob, a v 17 z nich našli plastové částice. Polovina vzorků obsahovala plast PET, který se běžně používá v lahvích na nápoje, zatímco třetina obsahovala polystyren, který se používá na balení potravin a dalších výrobků. Čtvrtina vzorků krve obsahovala polyethylen, z něhož se vyrábějí igelitové tašky.
„Naše studie je prvním důkazem, že v krvi máme polymerní částice – je to průlomový výsledek,“ uvedl profesor Dick Vethaak, ekotoxikolog z Vrije Universiteit Amsterdam v Nizozemsku. „Musíme však výzkum rozšířit a zvýšit velikost vzorků, počet hodnocených polymerů atd.“ Podle něj již probíhají další studie řady skupin.
Děti krmené z plastové lahve spolykají denně až milion mikroplastových částic
„Určitě je důvodné se obávat,“ řekl Vethaak deníku Guardian. „Částice tam jsou a jsou přenášeny po celém těle.“ Uvedl, že předchozí práce ukázaly, že mikroplasty jsou desetkrát častěji obsaženy ve stolici kojenců než dospělých a že děti krmené plastovými lahvemi spolykají denně miliony částic mikroplastů.
„Obecně také víme, že kojenci a malé děti jsou více vystaveni působení chemických látek a částic,“ řekl. „To mi dělá velké starosti.“
Nový výzkum byl publikován v časopise Environment International a upravil stávající techniky pro detekci a analýzu částic o velikosti pouhých 0,0007 mm. Některé vzorky krve obsahovaly dva nebo tři druhy plastů. Tým použil ocelové injekční jehly a skleněné zkumavky, aby se zabránilo kontaminaci, a testoval hladiny mikroplastů na pozadí pomocí slepých vzorků.
Co se děje s plasty v těle dál?
Vethaak připustil, že množství a typ plastů se u jednotlivých vzorků krve značně lišily. „Jedná se však o průkopnickou studii,“ uvedl s tím, že je nyní zapotřebí další práce. Rozdíly podle něj mohou odrážet krátkodobou expozici před odběrem krevních vzorků, například pití z kelímku na kávu s plastovou vložkou nebo nošení plastové masky na obličeji.
„Velkou otázkou je, co se děje v našem těle.“ Vethaak řekl. „Zůstávají částice v těle? Jsou přenášeny do některých orgánů, například se dostávají přes hematoencefalickou bariéru? A jsou tyto hladiny dostatečně vysoké na to, aby vyvolaly onemocnění? Naléhavě potřebujeme financovat další výzkum, abychom to mohli zjistit.“
Nový výzkum financovala nizozemská Národní organizace pro výzkum a vývoj v oblasti zdraví a sociální podnik Common Seas, který usiluje o snížení znečištění plastem.
Zkoumá se i riziko vzniku rakoviny, je zapotřebí zvýšit finance na výzkum
„Produkce plastů se do roku 2040 zdvojnásobí,“ uvedla Jo Royleová, zakladatelka charitativní organizace Common Seas. „Máme právo vědět, co vše tento plast způsobuje našemu tělu.“ Common Seas spolu s více než 80 nevládními organizacemi, vědci a poslanci žádá britskou vládu, aby vyčlenila 15 milionů liber na výzkum dopadů plastů na lidské zdraví. EU již financuje výzkum vlivu mikroplastů na plody a děti a na imunitní systém.
Nedávná studie zjistila, že mikroplasty se mohou přichytit na vnější membrány červených krvinek a mohou omezit jejich schopnost přenášet kyslík. Částice byly nalezeny také v placentě těhotných žen. A u březích potkanů rychle pronikají plícemi do srdce, mozku a dalších orgánů plodů.
Nová přehledová práce, jejímž spoluautorem je Vethaak, hodnotí riziko vzniku rakoviny a dochází k závěru. „Je naléhavě zapotřebí podrobnějšího výzkumu toho, jak mikroplasty a nanoplasty ovlivňují struktury a procesy v lidském těle. A zda a jak mohou transformovat buňky a vyvolávat karcinogenezi, zejména s ohledem na exponenciální nárůst výroby plastů. Tento problém je každým dnem naléhavější.“