Marcelo, jak vzpomínáš na své dětství a vztah ke zvířatům a všemu živému? Jakou roli v tomto sehráli tvoji rodiče?
Pocházím z venkova a babička s dědou měli malé hospodářství (ovce, kozy, slepice, králíky, kočky). A my sami jsme doma měli králíky a sem tam kočku, takže mě zvířata obklopovala již od mala. Jednak to bylo v tom pozitivním slova smyslu, když nás o prázdninách budilo kokrhání kohouta a mazlili jsme se s kočkami a psy, ale zároveň v tom negativním, kdy jsem byla svědkem toho, jak se králík zabije a stáhne z kůže, což nebyl nikdy příjemný pohled. Děda byl zároveň myslivec, takže výjimkou nebylo ani to, že nám na zahradě ležela poražená srna nebo divočák… Jako dítě z venkova jsem zároveň byla několikrát svědkem tzv. zabijačky, kdy se před očima všech prase zabije a zpracuje, a je to navíc považováno za „veselou společenskou událost“.
Respekt ke všemu živému
Co pro tebe znamená udržitelnost a kdy ses o šetrné chování k planetě i zvířatům začala více zajímat a praktikovat ho?
Bylo to tak nějak pozvolné, ale nejsilnější aha moment byl, když jsem viděla dokument od D. Attenborougha A Life on Our Planet a následně si přečetla i knihu. Intenzivněji mi došlo, že naše planeta a všechny živé bytosti opravdu potřebují, abychom se začali chovat a žít s větší zodpovědností a respektem. Před dvěma lety se mi také narodila dcera a probudily se ve mně mateřské pudy, a tedy i velký soucit se všemi těmi zvířecími matkami, kterým bereme jejich mláďata.
A pak už to šlo ruku v ruce…
Z vegetariánství jsem relativně rychle přešla na veganství, soustředila se na omezování odpadu, který vyprodukuji, nepořizování si zbytečností a celkově zodpovědné nakupování u ověřených značek. Ale chtěla jsem zároveň udělat i něco víc, využít toho, co umím. A jako výtvarnice a nakladatelka jsem se tedy pustila do tvorby knihy, která by vedla malé (i velké) čtenáře k většímu respektu k tzv. hospodářským zvířatům.
Zacházení s tzv. hospodářskými zvířaty je v 21. století naprosto nehumánní, neetické, neekologické a neudržitelné. Naštěstí u lidí pomalu vzrůstá zájem o to, co nakupují, co konzumují a jaký dopad to má naši planetu.
Skutečný svět hospodářských zvířat odhaluješ v knize MEKY MEK!, která vznikla ve spolupráci s Ester Starou a Terezou Šmídovou a ve které na děti a jejich rodiče čekají hravé říkanky a zajímavé informace. Nabouráváš stereotyp, že tato zvířata jsou jen nástrojem pro uspokojení našich potřeb. Jak k nim přistupuješ ty?
Hodně silným zážitkem pro mě byla návštěva Farmy Naděje v Dobrovítově, kde jsem měla možnost vidět tato zvířata, která byla zachráněna třeba z velkochovů. Dostala šanci dožít život na svobodě, milovaná, opečovávaná a já jsem na vlastní oči viděla, jak to dokážou vracet. Že jsou to velice empatické bytosti, které cítí radost, lásku, ale i bolest a strach. Koneckonců já i mnoho dalších máme doma nějakého čtyřnohého „mazlíčka“, u kterého nad těmito vlastnostmi a schopnostmi vůbec nepochybujeme, ale už nedomýšlíme, jak se asi cítí krávy, kterým vezmou tele, nebo prase, které jde na porážku.
Jak je na tom chov hospodářských zvířat v ČR? Sleduješ, že by se kvalita přístupu k nim zlepšovala, i proto, že se o tom více mluví?
Situace u nás není o nic lepší než v jiných státech. Zacházení s tzv. hospodářskými zvířaty je v 21. století naprosto nehumánní, neetické, neekologické a neudržitelné. Naštěstí u lidí pomalu vzrůstá zájem o to, co nakupují, co konzumují a jaký dopad to má naši planetu. Tlak po zlepšení situace ale musí přijít ze všech stran, protože jen mluvit o tom bohužel nestačí. Každý by měl být zodpovědný za své chování, přemýšlet nad tím, co si kupuje, co konzumuje, ať už pro dobro svého vlastního zdraví, pro dobro hospodářských zvířat, pro zdraví naší planety.
Kniha, se kterou si vyhrajete
MEKY MEK! neslouží jen ke čtení. Obsahuje spoustu interaktivních prvků a inspirace pro další následné tvoření. Popsala bys tuto stránku knihy?
Ano, chtěla jsem, aby kniha umožnila čtenářům zapojit svou kreativitu. A díky těmto hravým prvkům se tak i více o těchto úžasných hrdinech dozvědět. V knize děti mimo jiné objeví stopy a zvuky zvířátek. Šablony, které jsou součástí knihy, mohou využít pro různé tvůrčí aktivity, jako jsou obkreslování, frotážování, prosvětlování či sprejování, a zapojit tak třeba i sourozence nebo rodiče. Naší knize s Ester říkáme „rodinná kniha“, protože se nad ní zabaví, ale i mnohé dozví, opravdu celá rodina bez ohledu na věk.
Úspěch v soutěži S Brand
Na ekologii jsi hodně myslela i při samotné tvorbě knihy. I díky tomu jsi získala hlavní ocenění poroty soutěže S Brand. Přiblížila bys v krátkosti svou cestu od přihlášení až k výhře? Jaké dojmy si ze soutěže odnášíš?
Chtěla jsem, aby provedení knihy korespondovalo také s jejím obsahem. Proto jsem zvolila recyklované a certifikované papíry (FSC, 100% PEFC). Snažila se o eliminaci odpadu při výrobě (zaplnění celých tiskových archů, použití papírového přebalu s dalším využitím namísto igelitového apod.). Soutěž i samotná výhra pro mě byly velkým povzbuzujícím momentem. A důkazem, že to, co jsme vytvořili, má potenciál něco změnit, někoho ovlivnit, někomu pomoci…
Jak naložíš s výhrou a co očekáváš třeba od byznysových konzultací, které nyní můžeš využít?
Výhru i konzultace bych chtěla využít pro ještě větší zviditelnění samotné knihy a především tématu, které reflektuje. Já jako výtvarnice nemám s marketingem tolik zkušeností, proto věřím, že mi to může v ledasčem pomoci.
Budoucnost pro planetu a živé bytosti
Plánuješ šířit osvětu o tématu souvisejícím s knihou i skrze jiné kanály? Ať už na sociálních sítích, tak třeba ve formě přednášek a workshopů např. pro školky či základní školy?
Ano, přesně to jsou místa, kde bych chtěla knihu prezentovat. Ukázat naše zvířecí hrdiny v „trochu jiném světle“, než jak jsou často omezeně představována. Zvolili jsme právě proto hravou formu knihy, skrze kterou se děti učí a ani o tom neví. 🙂
Co dalšího plánuješ do budoucna? Chystáš ve svém nakladatelství POP – PAP aktuálně nějakou další knihu?
Plánů a nápadů mám mnoho, ale uvidím, co následující rok přinese. Za chvíli se totiž stanu dvojnásobnou mámou. Budu mít určitě na čas jiné starosti a radosti. 🙂 Ale díky obrovské vlně pozitivních ohlasů na to, co dělám, jsem motivovaná v tom v budoucnu pokračovat. Těším se na další projekty se skvělými a talentovanými lidmi, kterým také záleží na životě všech živých bytostí i zdraví naší planety.
Foto: archiv Marcely, Lucie Nováková