Prvním z nich je reklamní faktor. Lidé se tímto způsobem seznámí s autorem a zpráva o jeho smrti a díle je povzbudí ke koupi. Často tomu napomáhají i samotná nakladatelství a knihkupectví, která budou vydávat knihy zesnulého často propagovat zesnulého reklamou. Druhým je spekulativní faktor.
„Lidé si myslí, že se z knih v tu chvíli stává vzácnost, a když vidí, jak rostou jejich ceny, nechtějí nákup zmeškat,“ komentuje Dominik Gazdoš, zakladatel Knihobotu.
Zároveň upozorňuje na důležitý fakt:
„Neuvědomují si ale, že vlna opadne a knihu, která nyní stojí stovky, za měsíc zase seženou za polovinu. A navíc, že vzácnost a hodnota knihy se odvíjí také od počtu kusů. Tento fenomén zachycuje řada českých knihoven. Například nejběžnější staré noviny, které lidé nabízejí v pozůstalostech, jsou z invaze 68 nebo převratu 89. Očekávají, že významná událost nějak koreluje s cenou. Ale noviny z těchto zásadních historických období si schoval skoro každý. A jejich hodnota tedy není tak velká, jak by mnozí majitelé čekali.“
Podle Knihobotu se tento trend nejvýrazněji projevil v případě Karla Gotta. Knihy, které jindy byl problém prodat, lidé po jeho smrti vykoupili během několika hodin a knihy, které se běžně daly koupit za méně než 200 Kč, se vyšplhaly na 1000 Kč. Dnes se však vše vrátilo do normálu. Větší zájem o knihy však Knihobot zaznamenal i v případě úmrtí Medy Mládkové nebo Jeana Paula Belmonda.
Kdy a jak se vyplatí investovat
Pokud některý z autorů zemře, nepanikařte. O investiční příležitost s největší pravděpodobností nepřijdete. Pokud si chcete koupit jeho knihu, protože o ní už dlouho přemýšlíte, kupte si ji, ale klidně počkejte několik měsíců, než největší boom opadne. O tom, zda bude kniha vzácná, rozhoduje mnoho faktorů, které nemůžeme vždy dopředu předvídat.
„Hlavním z nich je počet vydání, jedinečnost či unikátnost, jako je podpis nebo první vydání, kvalita a
známost autora, ale také oborovost. Knihy úzce oborově zaměřené vychází v malých nákladech s minimem dotisků a když obsahově nezastarají, stává se z nich pak horké zboží,“ komentuje Gazdoš.
Například staré Čtyřlístky nebo Verneovky se dnes prodávají za velmi vysoké ceny. Nikde však není uvedeno, že jejich cena bude nadále stoupat. Současné ceny jsou hnány nahoru tím, že jejich dětští čtenáři vyrostli, touží po nostalgii a mají na tento koníček čas a peníze. Budou i za padesát let, až bude v této pozici generace dnešních dětí, platit za staré Čtyřlístky přemrštěné částky? Spíše ne. První Čtyřlístky budou v té době ještě vzácnější, ale i tehdy může být jejich cena nižší než dnes, protože už nebudou mít kupce.
