„Zájem o četbu u Čechů neklesá. Mladí sice v četbě oproti seniorům trochu zaostávají, na rozdíl od
starší generace ale častěji nakupují knihy z druhé ruky a přemýšlí nad tím, co mají ve své knihovně –
knihy méně hromadí,“ přibližuje výsledky výzkumu Tereza Kohutová, marketingová ředitelka
Knihobotu.
Knihovny českých domácností se ztenčují
Většina čtenářů si knihovnu buduje sama a pečlivě si vybírá, které knihy do ní zařadí. Knihovny, které obsahují větší podíl zděděných knih, tvoří přibližně 10 %.
A jak jsou na tom Češi s pořádkem v knihovnách?
Polovina třídí knihy podle témat, 18 % podle autora a méně často se objevuje řazení podle edice, abecedy nebo barvy. Žádný systém nemá 23 % čtenářů. I díky řazení mají tři čtvrtiny čtenářů dobrý přehled o tom, co mají ve své knihovně.
Čím jsme starší, tím více toho hromadíme
Mezi lidmi staršími 60 let má více než 1 000 knihovnu o tisíci svazcích. Mezi dospělými (36-60 let) 14 % a mezi mladými (18-35 let) necelá čtvrtina (24 %). Naproti tomu menší knihovnu mají pouze 3 % (34 %), zatímco nejsilnější podíl (34 %) má 50-150 knih. To představuje 15 % dospělých a pouze 5 % seniorů.
Oproti loňskému roku se však knihovny zmenšily. Poklesla zejména kategorie knihoven nad 1000 knih, které ovládají především starší ročníky.
„Snížení počtu knihoven nás samozřejmě těší. Naším dlouhodobým cílem je naučit čtenáře posílat knihy a zbytečně je nehromadit, a to se evidentně daří,“ pochvaluje si Dominik Gazdoš, zakladatel společnosti Knihobot. „Chceme, aby si lidé uvědomili, že nejenže není nutné mít každou knihu v knihovně, ale že pokud si knihu koupím, měl bych jí zaručit dobré místo, kde se na ni nebude prášit. To, že má někdo byt plný knih, z něj ještě nedělá lepšího čtenáře,“ řekl Gazdoš.
Nejčastěji čteme dvě knihy měsíčně
24 % respondentů si každý den sedne ke čtení alespoň na hodinu. Více než čtyři hodiny týdně věnuje knihám 17 % čtenářů a dokonce 28 % seniorů. Méně než 30 minut týdně čte 6 % respondentů.
Nejčastěji čtenáři čtou 2-3 knihy měsíčně. Vedoucí pozici ale zaujímají především lidé starší 60 let.
Z údajů vyplývá, že čím jsme starší, tím více času máme na čtení.
A když už čteme, snažíme se dočíst. Oproti loňskému roku je ještě více čtenářů, kteří knihy dočítají. Loni to byla čtvrtina, letos je to o 4 % více. 39 % respondentů nedočte knihu jednou za rok.
A po jakých knihách lidé sahají nejčastěji?
Jednoznačně vítězí beletrie. Mezi nimi vede detektivní literatura, fantasy a science fiction. Pozadu však nezůstává ani naučná a odborná literatura. Asi nepřekvapí, že Popelkou zůstává poezie, kterou za svou oblíbenou označilo pouze 10 % respondentů.
Ani u neoblíbenějších knih nedošlo k výrazné změně. V roce 2009 zvítězil v anketě Kniha mého srdce román Zdeňka Jirotky Saturnin, na třetím místě se umístil Malý princ, pátá série Harryho Pottera. Také v anketě Knihobotu se jednalo o tři nejčastěji zmiňované tituly.
„K nejprodávanějším titulům patří knihy Patrika Hartla a Radky Třeštíkové. Z dětských knih je to třeba
bestseller posledních let – Deník malého poseroutky,“ dodává Tereza Kohutová.
Pro knihu na e-shop
Většina respondentů nakupuje nové knihy v knihkupectvích (64 %), v prodeji jednoznačně vedou e-shopy (45 %). Knihy z druhé ruky nakupují především mladí lidé do 35 let, kteří z antikvariátu nebo secondhandu nakupují v 37 % případů. Naopak menší oblibě se knihy z druhé ruky těší u generace 60+, která je nakupuje ve 24 % případů.
Třetina respondentů utratí za knihy 300-600 Kč měsíčně. Nejčastěji si lidé kupují knihy pro sebe, ale třetina z nich kupuje knihy také pro svou rodinu nebo jako dárek. Čtenáři nejčastěji hledají tipy na nové knihy v internetové Databázi knih (39 %) a 35 % dostává doporučení od přátel či rodiny nebo se inspiruje knižními tipy v médiích (32 %).
