Karolíno, věnujete se ruční malbě na nádobí. Jak byste se ale pro začátek představila vy sama?
Mohla bych se identifikovat jako malá tvůrkyně autorského porcelánu a skla, ať už ručně malovaného, tak nověji i tištěného. Jinak jsem ještě učitelka výtvarky na základní umělecké škole a žiju se svým přítelem a dobrmanem Odinem v maličkém městě ve východních Čechách.
Začátky značky
Značku Estetič.Ka jste založila v roce 2018. Jak vás napadlo se věnovat zrovna této činnosti?
Estetič.Ka jako značka vznikla vlastně až roku 2020. Respektive ten rok došlo k přejmenování mé původní přezdívky na Instagram. Ale vezmu to od začátku. První pomalované nádobí vzniklo v roce 2018 k narozeninám mé tety. Vzápětí vzniklo několik dalších kousků pro rodinu a kamarádky, ale hned na to přišel první problém, a to barvy, které nedržely. Zbytek roku jsem strávila zkoušením a experimentováním, jelikož jsem chtěla něco, co se nesmyje po prvním použití.
V roce 2019 začala malovat, a to hlavně na zakázku. V roce 2020 přišel nejen covid, ale i mé lehké vyhoření. Covid ale nakonec přispěl k tomu, že jsem si konečně založila e-shop a rozhodla se, že moje cesta je autorský porcelán, nikoliv zakázky na přání. V květnu 2021 jsem e-shop spustila. O Vánocích přišel první boom díky talířům TADY BYLO CUKROVÍ a ten pak pokračoval během celého roku 2022. Malbě na nádobí jsem se nezačala věnovat s představou byznysu, spíš jsem v něčem chtěla realizovat svoji kreativitu. Od malička jsem byla tvůrčí a na vysoké škole jsem měla prostor se něčemu věnovat a tohle tak nějak samovolně přišlo. Lidem se to líbilo a já zjistila, že mě to naplňuje.
Omezení kapacitou
Kde své produkty kromě e-shopu prodáváte? Mohou je lidé pořídit třeba na nějakých trzích či jiných akcích nebo v partnerských obchodech?
V tento okamžik lze opravdu objednat jen přes e-shop. Během loňského roku jsem měla několik nabídek na spolupráci s krásnými obchůdky, ale bohužel jsem na to neměla kapacitu. Letos už pracujeme na tom, abychom mohli alespoň něco do obchodů dodávat. Jinak jsem minulý rok byla na dvou jarmarcích. Letos bych si přála navštívit aspoň tři. Jeden z nich bych ráda navštívila v dubnu, a to ve svém rodném městě – Novém Městě nad Metují.
Vznik nového nádobí
Jaké máte do budoucna plány, co se rozšíření sortimentu týče?
Mám několik menších i větších novinek – nový typ oválku, nové hrnečky, konvice nebo třeba jen staré motivy na jiném typu nádobí. Obecně ale velkou novinku chystám na jaro. K dostání budou všechny oblíbené talíře a ovály, které budou tištěné úplně stejně jako ty vánoční. Budou tak dostupnější a praktičtější. Také pracuji na jídelních setech. Obecně ráda nabídku obměňuji, zkouším nové věci, které baví jak mě, tak zákazníky.
Barvy, které používám neobsahují žádné zdraví škodlivé látky. Žádné olovo ani kadmium. Jsou tedy netoxické a klimaticky neutrální. Odpad z nich třídním a tubičky přímo ze samotných barev sbírám a odvážím do sběrného dvora.
Přiblížila byste trochu váš tvůrčí proces? Kde se inspirujete, jak vzniká nápad, který ztvárníte na nádobí?
Kdybych to měla popsat jednoduše, tak je to o tom, že si sednu k pracovnímu stolu, maluji na porcelán a sklo, poslouchám podcasty, rozhovory nebo seriály. To je za mě ta nejlepší část, která mě nabíjí a baví. Samozřejmě je za tím mnohem víc, je třeba nejdřív nádobí připravit – pořádně očistit a odmastit. Pak přichází má oblíbená malovací část. Následně je třeba nechat barvu proschnout a vypéct. Následuje pro mě méně oblíbená část – nádobí je třeba opět umýt, ošetřit a zabalit. Balení mě vyloženě nebaví, ale díky bohu na to už mám několik pomocníků! Zabalit balíky obsahující třeba skleničky a velice těžké porcelánové psí misky je docela alchymie. V tomhle mi velice pomohla moje babička. Je celý život ve všem velice pečlivá a precizní, zejména díky ní došlo opravdu stovky objednávek bez jediného mrzení.
Co se týče té kreativní části, nové motivy zkouším naostro a buďto se to líbí, nebo ne. K tomuhle všemu je pak už potřeba přičíst administrativu, účetnictví, e-shop, komunikaci se zákazníky, sociální sítě, řešení plánů do budoucna, jednání s dodavateli atd. Tohle je už něco, co nezvládám sama – mám k tomu pomocnici Míšu. Inspiraci sbírám kolem sebe, co mám sama ráda, co má rádo moje okolí. Nepovažuji se za žádnou umělkyni. Jsem tvůrce užitkové věci, a tak jenom vnímám život okolo sebe a pracuju s tím.
Barvy bez škodlivých látek
Zaznamenala jsem, že moc do detailů o barvách, které používáte, nemluvíte. Mohla byste mi ale říct víc k jejich výrobě a složení v souvislosti s vlivem na přírodu a využitím přírodních/chemických látek?
Je pravda, že jsem v tomto směru opatrná. Mám k tomu několik důvodů. Každý tvůrce tvořící produkt, který přijde do kontaktu s potravinou, má závazky k hygienické správě ČR. Produkty je třeba mít řádně otestované v oprávněných laboratořích. Pojí se k tomu i různé dokumenty a prohlášení, které by měl tvůrce ze zákona mít. Já je mám. Z toho důvodu vím, že barvy, které používám neobsahují žádné zdraví škodlivé látky. Žádné olovo ani kadmium. Jsou tedy netoxické a klimaticky neutrální. Odpad z nich třídním a tubičky přímo ze samotných barev sbírám a odvážím do sběrného dvora. Barvy nejsou vyráběny v ČR, ale u sousedů v Německu.
Přesto všechno jsem opatrná, neberu to na lehkou váhu a nedávám barvy na nepraktická místa (dno hrnečků atd.), kde může být barva lehce narušena. Talíře uprostřed maluji pouze v případě servírovacích talířů, ale i s jejich ruční malbou končím, protože vnímám čím dál víc výhod v přechodu na tištěné. Už jenom to, že kompletně vzniknou v ČR, jsou praktičtější, můžete je dávat do myčky, používat na nich příbor a hlavně budou dostupnější.
Podpora českých výrobců
Věnujete se vedle malby i výrobě samotného porcelánu nebo skla?
Bylo by to určitě skvělé, tvořit si celý produkt od začátku do konce sama. Každopádně v tuto chvíli se věnuji pouze dekoraci. Rozhodně bych si přála v budoucnu absolvovat nějaký kurz výroby porcelánu, protože mě to moc zajímá. Jeho výrobě a historii jsem se věnovala dokonce v teoretické části své diplomové práce. Zároveň sleduji několik tvůrců, kteří si porcelán i sklo sami vyrábějí, a je to fakt nádhera. Takže uvidíme, kam mě vítr v budoucnu zavane!
Jak vybíráte dodavatele? Co je pro vás v jejich výběru prioritou?
Prioritou je, aby se jednalo o český porcelán a sklo. Před spuštěním e-shopu jsem si našla skvělého dodavatele, který odebírá porcelán a sklo z českých porcelánek a skláren. Zároveň v některých případech spolupracuji přímo s porcelánkami, a to zejména s G. Benedikt v Karlových Varech. V začátcích jsem nad tím ale úplně nepřemýšlela. Pár let zpátky byl docela problém sehnat i čistě bílý porcelán.
Po nějaké době jsem si ale řekla, že je nesmysl kupovat zahraniční porcelán a jeho náhražky, když můžu podporovat české dodavatele. Je totiž smutné, že ještě v první polovině 20. století tady úspěšně fungovalo přes 70 porcelánek, český porcelán byl známý a opravdu žádaný. Pak přišla válka a následně znárodnění, takže došlo k velkému sloučení a bohužel i úpadku. Ačkoliv pak v některých případech došlo k jejich obnovení, do dneška to je pro mnohé podniky opravdu boj, navíc v současné době energetické krize. Takže i přes zdražování a situaci se téhle myšlenky chci držet a podporovat český porcelánový a sklářský průmysl, jak se říká zuby nehty.
České řemeslo
Jak vnímáte postavení řemesla v dnešní době, v Česku?
Postavení řemesel ve společnosti se rok od roku zlepšuje. Lidé si toho začínají zase vážit, dokáží ocenit ruční práci a vyhledávají místa, kde se tvůrci shromažďují. Pár let zpět jsem žila několik měsíců v Praze a na své první návštěvě Dyzajn marketu jsem s otevřenou pusou koukala, jak skvěle to tvůrce spojuje a podporuje. V současné době se to už dostalo i za hranice Prahy a dalších velkých měst. Obecně se komunita tvůrců zvětšuje a začíná docházet i k různému propojování a spolupracím, což je super! Taky mi přijde skvělé, že lidé začínají tíhnout k minimalismu a kvalitě, kterou tvůrci často nabízejí.
Jediné, s čím sama jako tvůrce občas bojuju, je to, že si lidé neuvědomují, že tvůrce, který dělá rukama, není fabrika a nejde všechno hned. Na což jsou díky této zrychlené době zvyklí, a tak je to kolikrát odradí a jdou po něčem, co mají dříve. Ale snažím se být optimista a věřit v to, že je víc lidí, kteří to chápou a počkají si.
Zdroj: Estetič.Ka